Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Svátek

Svátek má Michaela

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 4
DNES: 132
TÝDEN: 1331
CELKEM: 376609

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Oslavy 800 let Provodova - slavnostní zahájení

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Provodov – historie                                       

     V začátcích českého státu 11. - 12. století to byla vnitřní česká kolonizace, která vkročila trvale i do okrajů pomezního hvozdu. Hlavní roli při osídlování země vždy hrály stezky, vedoucí krajinou a spojující významná střediska obchodu. Dálková obchodní stezka, později nazvaná kladská nebo také polská, bývala zpočátku jedinou stezkou, která zdejším průsmykem procházela již od pradávna. Přicházela k nám od Jaroměře, a jak se domnívám, vedla po návrších mezi řekami Úpou a Metují - částečně se mohla shodovat s trasou dnešní železniční tratě na Českou Skalici. Dále procházela dnešním lesem Rousínem, jak dokládají nálezy římských mincí, a místy dnešní přehradní nádrže Rozkoš se zaniklou osadou Domkov.  Starým Provodovem stoupala úvozem k Dobenínu a odtud směřovala k náchodské bráně.

     K založení Provodova na této důležité prehistorické stezce došlo nejspíše ve dvanáctém století za rané české kolonizace. Provodov byl zpočátku patrně malou osadou se shlukem stavení, jak bylo u raně středověkých vsí obvyklé. Všechno nasvědčuje tomu, že se tehdejší osídlení rozkládalo přibližně v místech okolí dnešní školy, kde býval i rybník. O původním poslání Provodova, poskytovat ochranný doprovod neznámým a nebezpečným územím na obchodní stezce, svědčí jeho český název. Největší rozvoj provodovské osady nastal nepochybně po získání významného práva královského trhu.

      Začátkem třináctého století převzal Provodov od Přemysla Otakara I. mnišský řád benediktinů břevnovského kláštera. Vzhledem k poměrně krátkému působení benediktinů v Provodově se dá předpokládat, že jejich sídlo s dvorem, postavené stranou původní vesnice, zůstalo ve stadiu dřevěného provizoria. Počet řeholníků nemusel být velký, obvykle se komunita skládala z dvanácti osob. Po čtyřiceti letech držení Provodova požádali mniši krále o převedení trhového práva na Polici. V roce 1305 přenechali Provodov s poplužním dvorem a vesničkou Nesvačilovem, kladskému županovi Benešovi z Vartenberka k doživotnímu užívání. Podmínkou bylo, že Provodov neprodá, nepronajme ani nevysadí německým právem (na dědičně pronajatých, vyměřených pozemcích.) Uvedený rok se shoduje s dokončením stavby polického kláštera. Pravděpodobně nejpozději v tomto roce benediktýni Provodov definitivně opustili, přesto si jej ponechali ve svém držení až do začátku šestnáctého století.

     Poslední zmínka o starém Provodově existuje z počátku patnáctého století, kdy se zde v roce 1406 uvádí dvůr s dvojím poplužím a kostel na Dobeníně. Je téměř jisté, že se vesnice v majetku církve stala ve dvacátých letech patnáctého století jednou z obětí husitských nájezdů v našem kraji. Další písemné zprávy o vsi Provodov chybí až do roku 1530, kdy byl představený benediktinského kláštera opat Jakub nucen prodat veškerý zdejší majetek, Provodov, Šeřeč a podací právo kostelní u sv. Václava.

     Novým majitelem se stal vlastník novoměstského panství Vojtěch z Pernštejna. Pernštejn převzal benediktinský dvůr i vesnice ve značně zanedbaném stavu a snažil se je obnovit. Rozdělil pozemky poplužního dvora mezi nové osadníky, kteří si na vyměřených pozemcích vystavěli své domovy a začali obdělávat přidělená pole. Vojtěch z Pernštejna byl známý tím, že na svých panstvích zakládal rybníky a využíval stávajících k rozšiřování chovu ryb.

Předpokládám, že v té době byl položen základ nynější provodovské návsi se statky a rybníkem uprostřed, v sousedství původního starého Provodova. Po třicetileté válce bylo v Provodově zaznamenáno 82 obyvatel ve 12 domech. V roce 1851 se v Provodově nacházelo 33 popisných čísel a údajně 208 stálých obyvatel.

                                                                                        Marie Nyklíčková kronikářka r. 2016     

A picture